§ 254a DŘ Úrok z daňového odpočtu

Komentář k § 254a DŘ

V § 254a DŘ je od roku 2015 upraven úrok z daňového odpočtu, který je kompenzací nepřiměřeně dlouhého zadržování daňového odpočtu správcem daně v důsledku dlouho trvajícího kontrolního postupu vztahujícího se k řádnému daňovému tvrzení nebo dodatečnému daňovému tvrzení, podle kterého vznikl daňovému subjektu nárok na daňový odpočet a jeho vrácení (v praxi se dosud jednalo zejména o nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty; od 1. 1. 2021 se nově jedná o zálohu na nadměrný odpočet).

V odstavci 1 je vymezen základ, ze kterého se vypočítává úrok z daňového odpočtu. Tímto základem je daňový odpočet stanovený správcem daně, který je v případě, že v důsledku stanovení daňového odpočtu vznikl vratitelný přeplatek, správce daně povinen vrátit daňovému subjektu bez žádosti ve lhůtě podle § 155b odst. 3 DŘ.

V odstavci 2 je vymezena doba, po kterou vzniká úrok z daňového odpočtu. Tato doba začíná dnem následujícím po uplynutí doby 4 měsíců od posledního dne lhůty stanovené pro podání daňového tvrzení, ze kterého vyplývá, že daňovému subjektu má vzniknout daňový odpočet, nebo dnem, kdy bylo toto daňové tvrzení podáno, pokud bylo podáno po lhůtě stanovené pro jeho podání, a končí dnem vrácení, převedení nebo použití daňového odpočtu, nejpozději však uplynutím lhůty pro jeho vrácení.

V odstavci 3 je upraveno stavění běhu doby vzniku úroku z daňového odpočtu podle odstavce 2, a to v těchto…