dnes je 29.3.2024

Input:

§ 78 Úprava odpočtu daně

17.9.2019, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

2.11.78
§ 78 Úprava odpočtu daně

Ing. Olga Hochmannová

Úplné znění

Související ustanovení ZDPH

§ 72 až § 77 – Odpočet daně

§ 78a až § 78d – Úprava odpočtu daně

Vztah k dalším souvisejícím předpisům

Směrnice Rady 2006/112/ES, čl. 173 - 175

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

Ustanovení § 78 vymezuje podmínky, za nichž plátce provádí úpravu odpočtu daně u dlouhodobého majetku. Postup výpočtu je stanoven v § 78a až § 78e.

Podle současného znění § 78 se provádí úprava odpočtu daně jak z důvodu změn v rozsahu použití pro účely ekonomické činnosti osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, tak i z důvodu změn v rozsahu použití pro účely nesouvisející s ekonomickou činností.

U dlouhodobého majetku pořízeného před 1. 4. 2011 se však při úpravě odpočtu daně postupuje podle ustanovení § 78 a § 79 zákona o DPH platného do 31. 3. 2011.

K § 78 odst. 1

Úpravu odpočtu daně provádí plátce u dlouhodobého majetku, pokud v některém z následujících po sobě jdoucích kalendářních roků během lhůty pro úpravu odpočtu daně (viz odst. 3) dojde ke změně nároku na odpočet daně v důsledku změny účelu použití tohoto majetku.

Pokud by např. plátce uplatnil při pořízení dlouhodobého majetku plný nárok na odpočet daně, ale v průběhu stanovené lhůty by majetek začal používat pro uskutečňování činností osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, vznikla by mu povinnost provést úpravu odpočtu daně. Obdobně lze úpravu odpočtu provést i v případě, kdy plátce původně neměl nárok na odpočet daně, protože dlouhodobý majetek byl původně určen pro ekonomickou činnost bez nároku na odpočet daně, ale následně jej použije pro účely ekonomické činnosti s nárokem na odpočet daně.

Tato formulace ustanovení se vztahuje na případ, kdy plátce původně neuplatnil odpočet daně, protože daný majetek měl být použit "v rámci ekonomických činností plátce pro účely, které nezakládají nárok na odpočet daně". Podle novelizovaného znění se tedy jedná o majetek, u něhož nebyl uplatněn žádný odpočet daně proto, že byl původně určen pro účely ekonomické činnosti osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Nejedná se o majetek, u něhož plátce neuplatnil žádný odpočet daně proto, že předpokládal použití majetku výhradně pro účely nesouvisející s ekonomickou činností.

K § 78 odst. 2

Plátce posuzuje změny v rozsahu použití dlouhodobého majetku za každý kalendářní rok samostatně, tzn., že se za kalendářní rok vypočítává pouze částku ve výši 1/5 nebo 1/10 úpravy, podle toho, zda lhůta pro úpravu odpočtu činí 5 nebo 10 let (viz odst. 3).

K § 78 odst. 3

Lhůta pro úpravu odpočtu daně činí 5 let, s výjimkou staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení a pozemků – u těchto druhů majetku činí 10 let. Lhůta počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen. Celkem se tedy úprava odpočtu daně provádí v roce pořízení dlouhodobého majetku v rámci ročního vypořádání odpočtu a v následujících 4 nebo 9 kalendářních letech.

K § 78 odst. 4

V odst. 4 je stanoveno, ve kterých případech dochází ke změnám použití dlouhodobého majetku, které zakládají nárok na odpočet daně. Jedná se o případy kdy

  • dlouhodobý majetek, u něhož byl uplatněn odpočet daně v plné výši, byl následně použit pro účely s částečným nárokem na odpočet daně nebo bez nároku na odpočet daně,

  • dlouhodobý majetek, u něhož byl uplatněn odpočet daně

Nahrávám...
Nahrávám...