dnes je 29.3.2024

Input:

§ 7b ZDP - Daňová evidence

2.2.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

4.1.1.70002
§ 7b ZDP – Daňová evidence

JUDr. Pavla Blažková

Úplné znění


Ustanovení související

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

    • § 5 – základ daně a daňová ztráta

    • § 23 odst. 15 – oceňovací rozdíl

    • § 24 odst. 2 písm. zn) – výdaje na pořízení nehmotného majetku u osob vedoucích daňovou evidenci

    • § 29 – vstupní cena hmotného majetku

    • § 38r – prodloužení lhůty pro vyměření daně

  • Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

  • Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů

  • Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád

  • Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

  • Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník


Komentář
Komentář

Vedení daňové evidence slouží ke zjištění základu daně z příjmů fyzických osob majících příjmy z podnikání a z jiné samostatné činnosti. Při stanovení (dílčích) základů daně u ostatních druhů příjmů podléhajících dani z příjmů fyzických osob se z daňové evidence nevychází. Daňovou evidenci však nemohou vést všechny fyzické osoby. Ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, stanoví taxativní výčet fyzických osob, které jsou účetními jednotkami, tj. musí vést podvojné účetnictví. Jedná se o české i zahraniční:

  • fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku;

  • ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o DPH včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 mil. Kč, a to od prvního dne kalendářního roku;

  • fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí;

  • fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity, pokud alespoň jeden z účastníků sdružení je účetní jednotkou; v souvislosti se změnou pojmů v NOZ, kde je institut sdružení bez právní subjektivity nahrazen pojmem společnost, se od roku 2014 jedná o společníky sdružené ve společnosti;

  • fyzické osoby, které jsou povinny vést účetnictví na základě jiných předpisů.

Daňová evidence obsahuje:

  • údaje o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně;

  • údaje o majetku a závazcích, resp. dluzích (podle změněné terminologie v NOZ se pod pojmem závazek rozumí závazkový právní vztah a pod pojmem dluh to, co má být ze závazku plněno).

Zákonem není stanovena ani forma vedení daňové evidence ani způsob jejího vedení. Nejsou předepsány žádné knihy o majetku a závazcích, ani karty o majetku. Je stanoven pouze obsah daňové evidence. Z toho vyplývá, že fyzická osoba si sama stanoví formu a způsob vedení daňové evidence tak, aby zajistila její zákonem daný obsah. Fyzická osoba může tedy i využít veškerých náležitostí účetních knih vedených v dřívějším i nově zavedeném (od roku 2017) jednoduchém účetnictví (např. peněžní deník, kniha pohledávek a závazků, inventární karta majetku apod.) a veškerého dosud nebo nově využívaného softwaru pro vedení jednoduchého účetnictví, pokud tyto zajistí splnění závazného obsahu daňové evidence. Fyzická osoba např. nemusí údaje o příjmech a výdajích evidovat v časovém sledu, jak k nim dochází, jako tomu muselo být při vedení jednoduchého účetnictví, ovšem z praktického hlediska a přehlednosti daňové evidence to je zřejmě nejvhodnější.

Evidence příjmů a výdajů musí být vedena tak, aby z ní bylo možné zjistit základ daně z příjmů. Je důležité, aby obsahovala všechny operace, které patří do daného zdaňovacího období. Tato evidence musí obsahovat jak peněžní, tak nepeněžní příjmy a výdaje. K uzavření evidence stačí provést součet zdanitelných příjmů a daňových výdajů. Nicméně k zajištění správnosti tohoto výpočtu je třeba provést několik operací, z nichž některé nařizuje přímo zákon (např. upravit rozdíl mezi příjmy a výdaji o vytvořené zákonné rezervy na opravy hmotného majetku), a jiné jsou zase v zájmu poplatníka (např. uplatnění daňových odpisů dlouhodobého hmotného majetku).

Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci (dlouhodobý majetek, zásoby) se použijí § 6 až 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., která je prováděcím předpisem k zákonu o účetnictví, pokud zákon o daních z příjmů nestanoví jinak. Tato ustanovení zmíněné vyhlášky obsahují vymezení toho, co se pod jednotlivé druhy majetku (dlouhodobý hmotný, nehmotný a finanční majetek) a pod zásoby (materiál, nedokončená výroba, výrobky, zboží apod.) zahrnuje.

ZDP stanoví následující ocenění majetku a závazků v daňové evidenci:

  • hmotný majetek se oceňuje podle § 29 ZDP, tj. pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně, vlastními náklady, je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii a reprodukční pořizovací cenou v ostatních případech (tj. i při jeho bezúplatném nabytí – darováním nebo děděním). Přitom reprodukční pořizovací cena se určí podle zákona o oceňování;

  • pohledávky se oceňují dle § 5 odst. 9 ZDP, tj. jmenovitou hodnotou, nebo pořizovací cenou u pohledávky nabyté postoupením, nebo cenou podle zákona o oceňování určenou ke dni nabytí u pohledávky nabyté bezúplatně, tj. např. děděním nebo darem;

  • ostatní majetek se oceňuje pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně, nebo vlastními náklady, je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou určenou podle zákona o oceňování ke dni nabytí u majetku nabytého bezúplatně, tj. např. děděním nebo darem;

  • závazky (dluhy) se oceňují při jejich vzniku jmenovitou hodnotou a při převzetí závazku jeho pořizovací cenou;

  • peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými hodnotami;

  • u majetku pořízeného formou finančního pronájmu (leasingu) s následnou koupí najaté věci se do pořizovací ceny zahrnou i výdaje s jeho pořízením související, hrazené nájemcem (např. doprava, clo, montáž, provize);

  • pořizovací cenou pozemku je cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých porostů, který je dle § 26 ZDP hmotným majetkem. Do pořizovací ceny pozemku se nezahrnuje stavba na něm zřízená – toto upřesnění vyplývá z nové úpravy v NOZ, kdy se stavba (s výjimkou dočasné stavby) stává součástí pozemku.

Jestliže dojde k situaci, že poplatník pořídí úplatně nemovité a movité věci, majetková práva, pohledávky a závazky nebo části uvedeného majetku a závazků, za jednu pořizovací cenu, stanoví se cena jednotlivých složek majetku v poměrné části k ceně jednotlivých složek majetku oceněných podle zákona o oceňování majetku, s výjimkou peněz,

Nahrávám...
Nahrávám...