dnes je 28.3.2024

Input:

Elektronická evidence tržeb schválena

3.5.2016, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

2016.10.1
Elektronická evidence tržeb schválena

Ing. Zdeněk Burda

VYŠLO V ČÍSLE 10/2016

Po dlouhých politických dohadováních byl nakonec schválen zákon o evidenci tržeb a zveřejněn ve Sbírce zákonů pod č. 112/2016 Sb. Spolu s ním byl schválen též doprovodný zákon č. 113/2016 Sb. V následujícím textu se pokusíme vysvětlit základní principy tohoto zákona.

O nutnosti či potřebnosti tohoto zákona bylo vedeno mnoho diskusí a názoroví odpůrci se vzájemně nepřesvědčili. Vyhrála tedy aktuálně silnější politická reprezentace a systém bude zaveden.

Příklad

Pan Novák půjde nakoupit do své oblíbené samoobsluhy. Předtím, než od něj prodavač převezme peníze, spojí se přes internet s počítačovou sítí finanční správy, která zašle prodávajícímu nezaměnitelný číselný kód, který bude muset být uveden na účtence. Pan Novák si bude moci později přes internet zkontrolovat, zda jeho účtenka byla skutečně evidována v systému finanční správy, tedy že nedošlo k vygenerování falešného kódu a zatajení tržby.

Příklad

Pan Dvořák se bude chtít ubytovat v penzionu. Recepční mu nabídne, že pokud nebude požadovat doklad, bude jeho přenocování o 100 Kč levnější. Pan Dvořák souhlasí. Tento únik nový systém nijak nepodchytí.

Z výše uvedených příkladů je zřejmé, že nová úprava není všespasitelná a řadu důležitých daňových úniků stejně nepokryje.

Na koho se bude zákon vztahovat?

Evidovat bude nutno příjmy fyzických i právnických osob z podnikatelské činnosti. Půjde především o platby v hotovosti, ale i šekem, směnkou, započtením kauce a dokonce i platebními kartami.

Diskusi vzbudila především povinnost evidovat i platby kartami, které už ze samé podstaty jsou elektronicky evidovány. Státní správa však na tomto požadavku trvala na svém a tvrdí, že "ačkoliv platby kartou zanechávají "elektronickou stopu", cílem e-tržeb je evidence většiny plateb v maloobchodě za zboží a služby. Platby kartou jsou druhou největší skupinou hned po platbách v hotovosti, není tedy možné je vyloučit. V takovém případě by data zasílaná Finanční správě měla omezenou vypovídající hodnotu a nemohlo by dojít k naplnění slibu, že kontroly budou cílené a poctiví podnikatelé nebudou obtěžováni.“

Z povinnosti elektronické evidence tržeb bude ale existovat celá řada výjimek. Evidenci nebudou podléhat platby, které nejsou předmětem daně z příjmů nebo podléhající dani vybírané srážkou, u právnických osob též, pokud podléhá dani ze samostatného základu daně. Výjimkou budou též příjmy, pokud jsou z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělé.

Příklad

Firma XYZ, s.r.o., za své služby inkasuje pouze bezhotovostně platbou na účet. Zaměstnancům dává k dispozici služební mobilní telefony. S pracovníkem Dvořákem se dohodla, že mu služební mobil odprodá za částku 1 000 Kč. Pan Dvořák částku uhradil v hotovosti. Vzhledem k tomu, že z hlediska firmy jde o zcela nahodilý příjem, nevznikne jí z tohoto důvodu nutnost elektronicky evidovat tržbu za prodej telefonu.

Příklad

Pan Janeček pronajímá byt panu Holakovskému. Nájemné inkasuje v hotovosti a zdaňuje dle § 9 ZDP – příjmy z nájmu. Z hlediska zákona o daních z příjmů tedy nemá příjmy z podnikatelské činnosti, proto nebude muset příjem z nájemného elektronicky evidovat.

Další výjimky

Zákon obsahuje celou řadu dalších tržeb, které nebude nutno evidovat. Půjde především o tržby státu, příspěvkových organizací, územních samosprávných celků pošt, bank, pojišťoven, penzijních společností, obchodníků s cennými papíry, z pracovněprávních vztahů, školního stravování a ubytování, z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků, prodeje prostřednictvím prodejních automatů, dále na palubě letadel, z provozování veřejných toalet apod.

Příklad

Sbor dobrovolných hasičů v Dolní Lhotě uspořádá jednou za rok "hasičské odpoledne", na kterém bude prodávat párky, pivo a limonádu. Vzhledem k ojedinělosti této akce a "neziskovému" subjektu, který akci pořádá, nebude též nutno provádět elektronickou evidenci tržeb.

Z výše uvedeného příkladu je zřejmé, že "ojedinělé" tržby mají ze zákona výjimku. Pozorný čtenář si však bude klást otázku, do jaké šíře se tato výjimka vztahuje (co když např. hasiči kromě sportovního odpoledne ještě uspořádají zábavu, ples apod.)?

Zákon jednoznačnou odpověď nedává – umožnuje ale požádat finanční úřad o závazné posouzení, zda dle jeho názoru sporné činnosti elektronické evidenci tržeb podléhat budou, či nikoli. Tato vyšší jistota však není zadarmo. Běžná sazba správního poplatku za závazné posouzení je 10 000 Kč, pro elektronickou evidenci tržeb je zvolena nižší sazba – 1 000 Kč.

Příklad

Autobusový přepravce provozuje linku Praha – Brno. Kromě jízdného ještě prodává občerstvení.

Zatímco jízdné při hromadné přepravě osob vyňato z povinnosti elektronické evidence bude, u prodeje občerstvení tomu tak automaticky nebude, záležet bude ještě na dalších okolnostech, jako je např. výše celkové tržby a podílu na celkových tržbách společnosti.

Příklad

Nově vzniklá firma ZZZ, s.r.o., se zaregistrovala na finančním úřadě k příslušným daním. Elektronicky evidovat tržby bude povinna až po uplynutí desíti dnů po přidělení daňového identifikačního čísla.

Pozor!
V této souvislosti je třeba upozornit na častý omyl, kdy si někteří poplatníci myslí, že daňové identifikační číslo mají pouze ti, co jsou registrováni jako plátci DPH. Není tomu tak, DIČ má zaevidováno u správce daně v podstatě každý poplatník/plátce nejrůznějších daní, tedy DIČ má i ten, kdo je např. pouze poplatníkem daně z příjmů právnických osob a není plátcem DPH.

Zákon dává též vládě možnost stanovit nařízením další druhy tržeb, kde by trvání na povinné elektronické evidenci znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti.

Kdy a pro koho začne povinná evidence tržeb platit?

Elektronická evidence tržeb má postupný náběh:

1. fáze (od 1. prosince 2016) - ubytovací a stravovací služby (klasifikaci NACE kódy 55 a 56),

2. fáze (od 1. března 2017) - maloobchod a velkoobchod (klasifikace NACE kódy 45.1, 45.3, 45.4, pokud jde o obchod, kódy 46 a 47),

3. fáze (od 1. března 2018) - ostatní činnosti vyjma těch ve 4. fázi, například svobodná povolání, doprava, zemědělství,

4. fáze  (od 1. června 2018) - vybraná řemesla a výrobní činnosti (např. výroba textilu a oděvů, mýdel, parfémů, kovových konstrukcí, nábytku, oprav počítačů, instalace a opravy strojů, specializovaných stavebních činností apod.).

Výše uvedená data ovšem neznamenají, že by se daňové subjekty měly o povinnosti vyplývající z nového zákona starat až počínaje výše uvedeným datem, které se týká jejich činnosti. Je třeba si uvědomit, že od výše uvedených časových údajů se odvíjí okamžik povinného začátku evidence, na tu však musí být daňový subjekt technicky připraven.

Technická příprava na elektronickou evidenci tržeb

Přípravu na schopnost elektronicky tržby evidovat lze rozdělit na:

a) obstarání zařízení, které bude schopno tržby předepsaným způsobem evidovat,

b) splnění registračních a dalších povinností ve vztahu ke správci daně.

Na trhu se v nejbližší době objeví řada registračních pokladen, které budou schopny tržby evidovat. Je však nutno si uvědomit, že na rozdíl od před několika léty přijatého, ale v praxi nikdy nerealizovaného zákona o registračních pokladnách, technika od dřívější doby pokročila a splnění povinností vyplývajících z nového zákona nebude nutno realizovat výhradně zakoupením nějakého konkrétního typu elektronické pokladny. Stejným požadavkům budou vyhovovat i nejrůznější softwarová řešení, slibovány jsou např. i aplikace pro mobilní telefon, který při schopnosti spojení s tiskárnou udělá stejnou službu jako robustní elektronická pokladna.

Pokud se týká splnění registračních a dalších povinností vůči finančnímu úřadu, bude je muset daňový subjekt splnit ještě předtím, než začne tržby elektronicky evidovat.

Pozor!
Zákon určuje účinnost "registračních ustanovení" od 1. září 2016.

Nepostačí totiž být pouze zaregistrován např. k dani z příjmů, podnikatel potřebuje k evidenci tzv. autentizační údaje, které zajistí, že až se bude připojovat k počítačové síti finanční správy a hlásit tržby, že bude pod svým jménem přihlášen právě on a nikdo jiný.

Autentizačními údaji se tedy rozumí přihlašovací údaje (uživatelské jméno a heslo) na portál správce daně, kde je podnikateli umožněna správa certifikátů (získání jednoho či více certifikátů a další související operace) a údajů pro správu evidence tržeb (zejména nastavení provozoven).  

Způsoby získání autentizačních údajů:

a) elektronicky na portále správce daně pomocí přihlašovacích údajů do datové schránky - v takovém případě mu budou autentizační údaje zaslány do této datové schránky,

b) osobně (ústně do protokolu) na libovolném finančním úřadu, kde žadatel získá autentizační údaje okamžitě v rámci osobního jednání v zapečetěné obálce.

Podle prvotních informací státní

Nahrávám...
Nahrávám...